Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rejštejn

6. 12. 2008

Obec v údolí řeky Otavy při ústí říčky Losenice, 10 km jižně od Sušice.

Koryto říčky Losenice v Rejštejně

Bývalé královské horní město v minulosti proslulé těžbou zlata a později sklářskou výrobou. Rejštejn leží na hranici Národního parku Šumava a je zároveň jeho nejníže položeným místem.

Historie


Původní osada Reichenstein (v překladu - bohatý kámen) byla založena při rýžovištích zlata na řece Otavě. Postupně se začalo zlato těžit hornickým způsobem. Osada, která byla původně součástí Kašperských Hor, byla v roce 1584 povýšena na samostatné královské horní město. V 17. století však dochází k útlumu těžby a lidé nacházejí obživu především ve sklářské výrobě. V roce 1836 byla v bývalé osadě (dnes část Rejštejna) Klášterský Mlýn založena sklárna Loetz, která patřila v letech 1878 - 1908 k nejvýznamnějším v celém Rakousko - Uhersku. Její secesní sklo bylo držitelem mnoha ocenění. Provoz sklárny byl ukončen v roce 1947.

Turistické zajímavosti


Kostel sv. Bartoloměje - pozdně gotický kostel z 16. století byl barokně přestavěný v 2. polovině 18. století. V kostele je vzácný gotický zvon ze 14. století a zajímavý barokní mobiliář. Na hřbitově je pochována matka Karla Klostermanna Charlotta a jeho bratr Jakub, který zde býval farářem.

Kostel sv. Bartoloměje


Kámen s miskovitými prohlubněmi - hranolový kámen na náměstí pochází ze středověké úpravny zlatonosného křemene.

Smolná pec - po modré turistické značce směr Malý Radkov - pec stojí v lese, asi 300 metrů od cesty (značená odbočka). Pec byla postavena patrně na přelomu 19. a 20. století. Začal ji stavět rodák z Rejštejna, který se vyučil ve Vídni voňavkářem a mastičkářem. Po návratu domů chtěl z jehličí a pryskyřic vyrábět vonné masti. Je to okrouhlá kamenná stavba s kopulovitou střechou a dvěma otvory v dolní části. Spodní otvor sloužil pravděpodobně k přikládání a větší otvor nad ním k doplňování vypalované směsi. Tato pec však s největší pravděpodobností nikdy nebyla použita, neboť není uvnitř očazená.