Jdi na obsah Jdi na menu
 


Velký Ostrý a Malý Ostrý (1293 m n.m a 1266 m n.m)

7. 12. 2008

Šumava bez pořádných kopců

Šumava rozhodně neoplývá množstvím impozatních vrcholů. Je to spíše oblast rozlehlých plání a hlubokých lesů, které pokrývají spíše masívy či protáhlé hřbety než skutečné kopce. Vyvýšenin, naplňující význam slova vrchol či kopec, je  tu poskrovnu a to ještě většinou leží na území našich západních sousedů.

K nepřehlédnutelným na bavorské straně patří nejvyšší Velký Javor (1456 m), Roklan (1452 m) a Luzný (1373 m), u nás zaujme Boubín (1362), Knížecí stolec (1226 m) či Sokol (1253 m).

Znalci z obou stran Šumavy se však shodují, že nejkrásnějším ze všech nehojných kopců Šumavy je ten, který leží na hranici Čech a Bavorska nedaleko známého Černého jezera. Má charakteristickou, zdaleka viditelnou siluetu tvořenou dvěma téměř stejně vysokými vrcholky, která již odedávna připomínala našim předkům ženské poprsí. Kopec o výšce 1293 m se oficiálně jmenuje Ostrý (německy Gross Osser), lidově se mu však říká Matky Boží.



Černé jezero s Jezerní stěnou za ranního rozbřesku

Tajuplný Královský hvozd

Kopec Ostrý je výraznou dominantou zalesněného šumavského hřebene, který nese již dlouhá staletí název Královský hvozd. V minulosti šlo o pohraniční pás, jenž svým neprostupným terénem a hlubokými lesy vytvářel přirozenou ochranu jihozápadní hranice Čech. Natrvalo byl k českému území připojen až Přemyslem Otakarem II. roku 1273.

První obyvatelé sem začali kvůli značné odlehlosti přicházet až v 16. století. Říkalo se jim Králováci a za povinnost střežit zemskou hranici obdrželi od panovníků četné výsady podobně jako třeba dnes známější Chodové. Královský hvozd jako zemský správní celek byl zrušen roku 1850.

Dnes se název Královský hvozd vztahuje pouze na zelesněné pohraniční území od Železné Rudy směrem na severozápad k Čertovu a Černému jezeru a dále k hoře Ostrý. Oblast patří k nejzachovalejším na Šumavě, vyskytuje ze zde řada přírodovědně cenných území, chráněná v několika přírodních rezervacích.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat
Autem z Plzně (nebo i odjinud) do Klatov, pak směr Nýrsko – Hojsova Stráž – Železná Ruda. K pěšímu výstupu se jeví jako nejlepší východisko osada Hamry, kam se dostanete, když odbočíte z hlavní silnice v obci Zelená Hora. Pokud budete mít s sebou kolo, pak je vhodné zaparkovat v sedle Špičák a pod Ostrý dojet po cyklotrase kolem Černého jezera.

Pojedete-li vlakem, musíte do Plzně či Klatov a odtud tratí č. 183 Plzeň – Železná Ruda. Nejvhodnější železniční stanicí pro nástup na pěší túru je Hamry-Hojsova Stráž, v případě cyklotúry pak stanice Špičák. Dobré spojení nabízí například ranní víkendový rychlík s odjezdem 7.05 z Plzně (příjez do stanice Hamry-Hojsova Stráž v 8.47, do stanice Špičák v 9.02).

Itinerář trasy pro pěší
Hamry-Hojsova Stráž, žel. st. – Hamry, silnice (2 km) - Stateček (6,5 km) – Ostrý (9 km). Modrá značka.

Itinerář trasy pro cyklisty
Špičák, žel. st. – Špičácké sedlo (2 km) – Černé jezero (6 km) – Bílá strž (10 km) – Stateček (12 km) – dále pěšky Ostrý (14,5 km).

Mapy
1 : 50 000 SHOCart č. 34, Šumava-Železnorudsko, Povydří, Churáňov
1 : 50 000 KČT č. 64, Šumava, Železnorudsko

Výstup na Prsa Matky Boží

Horu Ostrý nebo chcete-li Prsa Matky Boží si můžete v plné a typické kráse nejlépe prohlédnout, pojedete-li na Šumavu přes Nýrsko od Domažlic či Klatov údolím Úhlavy. Odtud také vede nejkratší přístupová cesta na vrchol.

Vychází z osady Hamry, resp. železniční stanice Hojsova Stráž a v délce 4,5 km vytrvale stoupá údolím Bílého potoka až k místu Stateček (958 m) na asfaltové lesní cestě, která traverzuje masív Královského hvozdu. V době železné opony ji využívala především vojska pohraniční stráže, dnes hlavně cykloturisté, kteří sem přijíždějí od Černého jezera (6 km), resp. Špičáku (10 km).



Skalnatý hlavní vrchol Ostrého (1293 m),
vlevo vyčuhuje z lesa skalisko vedlejšího
vrcholu (1266 m).

Ze Statečku vede na vrchol Ostrého již jenom kamenitá stezka pro pěší (cca 2,5 km), která ústí na státní hranici, těsně pod vrcholovým skaliskem vyčnívajícím nad zakrslé stromy. Odtud je to již jenom pár metrů k vrcholové kótě ozdobenou velkým dřevěným křížem. Z bavorské strany je cesta mezi skalisky dokonce zajištěna v krátkém úseku ocelovým lanem.

Čarostřelec ve Vlčí propasti

Těsně pod vrcholovou kótou Ostrého se krčí pěkná německá turistická chata postavená spolkem Waldverein již roku 1897. Uvnitř se nachází společenská místnost Hanse Watzlika–Stubeho připomínající památku německy píšícího básníka a spisovatele, který pocházel z Dolního dvořiště a žil až do poválečného odsunu na české straně Šumavy. Na bavorské straně má těsně pod vrcholem také pamětní desku.



Nejdelší český železniční tunel pod Špičákem

K vrcholu Ostrého se však vztahuje i mnohem známější umělec – Carl Maria von Weber, jenž se zde nechal inspirovat k napsání své proslulé opery.

Ve Vlčí propasti – sedle mezi hlavním a vedlejším vrcholem Ostrého – žil totiž v 17. století myslivec, který proslul v širokém okolí jako vynikající střelec. Jeho nevídané schopnosti si lidé vysvětlovali spojením s ďáblem, a tak se myslivec dostal až do domažlického vězení a byl skutečně vyslýchán. Inspirován tímhle příběhem napsal německý hudební skladatel svou slavnou operu Čarostřelec.

Sedlem Vlčí propast budete procházet, pokud pojmete úmysl vystoupit na druhý, nižší vrchol Ostrého (1266 m), který již leží celý na německém území.